AEROBIK - AEROBIC
SVALOVÝ TRÉNINK
ROTOPEDY A FITNESS TRENAŽÉRY ZDE ...
Klíčová slova: aerobik
aerobic fitness fitnes sport dieta diety trénink trenink svalová zdravá
výživa vyziva zdraví zdravi strava krása zábava závody soutěže mistrovství
aerobic kulturista kulturistka kulturistika aerobní
sval svalová hmota postava aerobik posilovna fitka činka iontové nápoje suplementy
aerobic fitness wellness muscle svalová hmota body body building builder
power aerobik aerobic modeling
Druhy svalového
tréninku
1) Low
impact aerobik s lehkou zátěží
Low
impact aerobik je forma cvičení, při kterém jsou všechny pohyby prováděny
s jednou nohou v kontaktu s podlahou. Využíváme činky do rukou nebo zátěže
na zápěstí. Zátěž na kotníky nemá být nikdy nošena během aerobní části
hodiny.
2) Lehká
zátěž
|
|
ženy |
muži |
|
začátečníci |
0 – 500 g |
500 – 1 000 g |
|
pokročilí |
500 – 1 000 g |
1 000 – 1 500 g |
|
velmi pokročilí |
1 000 - 1 500 g |
1 500 – 2 000 g |
3) Fixed
resistence
Cvičení s konstantním odporem provádíme pro posílení určitých svalů, kdy
je nutíme překonat tento odpor (formou práce s činkami nebo na posilovacím
stroji). Pracujeme s největší možnou váhou, která dovoluje správné
provedení pohybu.
4)
Variable resistence
Cvičení s proměnným odporem může být prováděno na speciálních přístrojích
nebo při práci s gumou, kdy se její odpor při natahování lineárně zvyšuje.
Toto cvičení je při aerobiku většinou výhodnější, protože málo cvičenců
dokáže při cvičení s činkami provádět správně provedený pohyb a řádně
procvičit daný sval. Práce s gumou nedovoluje švih a je-li prováděna
správně (guma je stále napjatá), cvičení je daleko účinnější
5)
Progresivní posilovací trénink
Chceme-li se zlepšovat, musíme používat v programu princip přetížení.
Postupně zvyšujeme zátěž, aby nedošlo ke stagnaci. Důležitá je také
variabilita vybíraných cvičení. stejně,k jako si zvykneme na konstantní
zátěž, navykne si naše tělo na cvik, který provádíme pravidelně. Proto je
nutné měnit po určitém čase procvičované svalové skupiny, tak cviky určené
pro jednotlivé svalové skupiny. Stačí jen malá změna polohy těla a již
nám pracují jiná svalová vlákna, někdy se dokonce zapojí i jiné svaly.
6)
Kruhový trénink
Jedná
se o metodu všeobecně používanou ke zlepšení kondice kardiovaskulárního
systému při současném provádění posilovacích cvičení. Obvykle střídáme
horní a dolní končetiny v daném pořadí a určeném čase. Pomocí sporttesteru
sledujeme tepovou frekvenci (TF), která by se měla pohybovat v rozmezí 55
– 85 % TF maximální. Obvykle používáme 8 – 15 stanovišť, vybíráme cviky na
hlavní svalové skupiny. Okruh opakujeme 2 – 3 krát a jednotlivé svalové
skupiny procvičujeme na stanovišti od 20 do 50 sekund. Délka celého
kruhového tréninku by měla dosáhnout alespoň 20 až 30 minut. Okruh může
také obsahovat aerobní stanoviště pro udržení TF v tréninkové zóně.
7)
Intervalový trénink
Jedná
se o trénink vysoké intenzity ve kterém se střídá cvičení dané intenzity
s odpočinkovým intervalem, buď jako částečné uvolnění, nebo pracovní
uvolnění. délka a intenzita pracovní fáze závisí na požadovaném efektu,
délka odpočinkové fáze by měla být určována dle poklesu TF. Jestliže jde o
pracovní uvolnění, zatěžující jiné části těla než vlastní intervalový
trénink může být jeho délka prodloužena.

Používání lehké
zátěže při aerobiku
Ø
slouží především ke zlepšení kardiovaskulárního systému a
silové vytrvalosti
Ø
slouží k efektivnějšímu procvičení svalstva horní poloviny
těla a k lepšímu uvědomování si prováděných pohybů (za předpokladu
správné techniky cvičení, tj. bez švihu)
Od low impact aerobiku s lehkými činkami či od
cvičení s gumou nemůžeme očekávat výrazné zvýšení svalové síly či nárůst
svalové hmoty! Jedná se pouze o efektivnější procvičení svalstva.

Kdy používat zátěž
Ø
zátěže na zápěstí, činky nebo gumy můžeme používat pro
posílení horní poloviny těla ve statických pozicích nebo při low impact
aerobiku pro zlepšení kondice kardiovaskulárního systému
Ø
kotníkové zátěže se mohou používat pro posílení dolní poloviny
těla jen ve statických pozicích

Kdy
nepoužívat zátěž
Ø
zátěž nepoužíváme během warm up (rozcvičení) a cool down
(uklidnění)
Ø
není vhodná ani při high impact aerobiku
Ø
zátěž nepoužíváme ani při rychlých pohybech, jejichž zvládnutí
závisí na síle

Kdo by neměl používat ani
lehkou zátěž
Ø
cvičenci, kteří nezvládnou provádět cvičení správnou technikou a
v plném rozsahu bez zátěže, nemohou cvičit s činkami
Ø
pro osoby s diagnostikovanými srdečními chorobami není vhodné
cvičení se zátěží, neboť jsou kladeny daleko větší nároky na srdeční sval než
při bezzátěžovém aerobiku
Ø
další skupinou jsou cvičenci se zvýšeným krevním tlakem či
s kolísavou hypertenzí
Ø
obvykle se nedoporučuje cvičení se zátěží cvičencům se svalovými
onemocněními a také osobám, které prodělaly těžký úraz končetin

Jak sestavit hodinu
BODYSTYLINGU
jedná se především o aerobní lekci, proto musíme mít na
zřeteli hlavně efekt na kardiovaskulární aparát.
Warm up (rozcvičení, zahřátí) – jeho hlavním cílem
bude kromě pozvoln ého vzestupu TF také důkladné procvičení, později
zatěžovaných svalových skupin. Při bodystylingu více než při ostatních formách
aerobiku klademe důraz na efektivitu prováděných cvičení.
Pre-strečink – by měl být z větší části dynamický,
protože na kardiovaskulární část máme méně času než při ostatních formách
aerobiku a zdlouhavým statickým strečinkem si ukrajujeme čas z aerobní části
hodiny.
Challenging – znamená strmější vzestup TF
k rychlému dosažení tréninkové aerobní zóny.
Steady-state – je aerobní blok lekce. Choreografie
by měla být sestavena z korkových variací pro posilování především dolních
končetin tak, aby TF oscilovala okolo tréninkové zóny tedy nepotřebujeme high
impact pohyby, stačí intenzivní cvičení, zatěžování velkých svalových skupin a
nepřetržitá intenzivní kroková vazba. V této části, která by měla trvat okolo
20 minu, tedy trénujeme kardiovaskulární aparát a současně posilujeme celé
tělo.
Posilovací blok – následuje volně po aerobním
bloku. Není třeba provádět cool down. Jednak proto, že intenzita cvičení během
aerobního bloku většinou není příliš vysoká, jednak proto, že intenzita
následujícího bloku by měla volně navázat. Začínáme posilování velkých
svalových skupin ve stoje (dřepy, výpady), přidáváme pohyby paží. Postupně
přecházíme na menší svalové skupiny tak, abychom procvičili všechny partie.
Nezapomínáme na oslabené svaly, střídáme antagonistické svalové skupiny, obě
strany zatěžujeme stejným počtem opakování. Postupným přechodem na stále menší
svalové skupiny dochází k pozvolnému poklesu TF, proto po tomto bloku, je-li
dobře uspořádán, není potřeba cool down.
Závěrečný strečink – je velice důležitou součástí
lekce body stylingu. Správně prováděný strečink minimalizuje únavu a svalovou
horečku po posilování. Nezapomínáme na žádnou svalovou skupinu, která byla
procvičena, větší pozornost však věnujeme zkrácenému svalstvu.
Hudba. Pro lekci bodystylingu je potřeba vybrat
takové tempo hudby, aby cvičení mohlo být prováděno bez švihu, tahem a za
stálé kontroly. Není-li tomu tak, může dojít k bolestivému natažení svalu či k
„blokádě“ páteře, zvláště krční, zejména při používání příliš těžkých činek.
Aerobní blok bodystylingu se zátěžemi či s gumou 130 –
140 BPM (1 BMP = „úder“ za minutu). Posilování ve stoje
125 – 130 BPM. Floor work 115 – 125 BPM.

Klíčová slova:
aerobik
aerobic fitness fitnes sport dieta diety trénink trenink svalová zdravá
výživa vyziva zdraví zdravi strava krása zábava závody soutěže mistrovství
aerobic kulturista kulturistka kulturistika aerobní
sval svalová hmota postava posilovna fitka činka iontové nápoje suplementy
aerobic fitness wellness muscle svalová hmota body body building builder
power modeling creatine
ROTOPEDY A FITNESS TRENAŽÉRY ZDE ...
|